Jdi na obsah Jdi na menu
 


Anatomie

2. 12. 2006


Barva




Barva srsti je velmi proměnlivá, nejběžnější jsou různé odstíny šedé. Nejsvětlejší jsou vlci žijící na severu Ameriky, jejichž srst je světle hnědá až do žluta. Černí vlci se vyskytují hlavně v Severní Americe, Střední Asii a v Pyrenejích. Při bližším pohledu je ale vidět, že jejich srst není úplně černá, nýbrž obsahuje hlavně hnědé a tmavočervené odstíny. Arktičtí vlci jsou většinou bílí, mohou být i světlounce modří. Stepní vlci zase bývají světle hnědí až okroví.


Barvy se samozřejmě různě mísí a může se stát, že v jedné smečce jsou jedinci šedí, černí i hnědí. Různé barvy mívají dokonce i štěňata v jednom vrhu.

Barva srsti zjevně nemá maskovací funkci, protože např. černí vlci se běžně vyskytují v tundře a bílí vlci na černé půdě centrálního Ruska.


V průběhu května se spousta vlků přebarvuje do hněda nebo do černa. Srst tmavě zbarvených jedinců často s přibývajícím věkem postupně bledne.


Na kožichu všech vlků (i čistě bílých a černých) je patrné stínování. Není ale náhodné, tento vzor má rozlišovací funkci. Tmavší (u černých vlků světlejší) srst tvoří pruh okolo celého krku a táhne se přes záda až na konec ocasu, kde splývá s tmavšími chlupy. Spodní strana ocasu, vnitřní strany noh, břicho, boky a spodní strana čumáku jsou většinou světlé (u světlých jedinců samozřejmě tmavé). Na hlavě tmavší srst okolo očí a uší tvoří charakteristickou masku. Konec ocasu je většinou tmavý s bílými chlupy na špičce a tmavou skvrnou, vyznačující umístění pachové žlázy, na vrchní straně. Stínováním srsti jsou zvýrazňovány postoje těla a výrazy tváře, které vlk používá ke komunikaci.





Velikost




Vlk je největším zástupcem psovitých šelem, váží 35 až 52 kg. Je dlouhý 150 až 190 cm a vysoký 65 až 80 cm. Samice jsou menší - váží o zhruba 25 % méně, než samci. Mezi různými poddruhy vlka jsou velké rozdíly v hmotnosti i ve velikosti. Například červený vlk (Canis Rufus) žijící na dolním toku Mississippi může vážit jen pouhých 15kg. Na velikost vlků má také vliv zeměpisná šířka - čím severněji žijí, tím jsou větší. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je arktický vlk (Canis Lupus Arctos) který je, i přes to že žije severněji, drobnější než vlci žijící na severu Kanady a Aljašky. Na velikost má také vliv hojnost kořisti v oblasti kde žijí. Logicky, čím více kořisti, tím větší vlci vyrostou. Plné velikosti vlk dosáhne ve věku okolo 1 roku.




Kožich





Vlčí kožešina se skládá ze dvou vrstev. Spodní vrstva - podsada - je jemná, hustá a má světlou barvu. Vrchní krycí vrstva je složena z dlouhých pesíků a má za úkol odvádět vodu a udržovat tak spodní vrstvu suchou. Srst vyrůstá ve shlucích obsahujících několik podsadových chlupů a jeden pesík. Tyto shluky jsou uspořádány do skupin po třech a tvoří přímku (viz obr. 1). Pesík z prostředního shluku je většinou hrubší, než pesíky z okrajových shluků.



 

Shluky chlupů se sklání do různých směrů, podle jejich umístění. Na horní straně zvířete směřují směrem od hlavy k ocasu a od středu zad k bokům. Na spodní straně je to komplikovanější (viz obr. 2). Vlci, stejně jako ostatní psovité šelmy mají speciální postavitelné chlupy rostoucí okolo páteře od krku k zadní části ramen. Když je zvíře rozzlobené, tyto chlupy se naježí.


 

Většina podsady a část krycí srsti na jaře vypadá a opět naroste až na podzim.


 

Nejhustší a nejdelší srst je na plecích, krycí srst zde může být dlouhá až deset centimetrů. Naopak nejkratší je srst na nohou a na hlavě. Vlčí kožešina izoluje mnohem lépe, než kožešina psa a neusazuje se na ní led. Vlci v teplejších oblastech mají kratší pesíky a řidší podsadu.


V extrémní zimě může vlk snížit průtok krve v blízkosti povrchu kůže, což mu umožňuje přežít i při teplotě pod -40 °C. Schopnost regulovat vlastní tělesnou teplotu mu pomáhá přežít v rozličných podnebných pásech a v oblastech s velkými výkyvy teplot.


Obr. 1 Uspořádání srsti


Obr. 2 Směr růstu srsti



Chrup




Vlci mají, stejně jako ostatní psovité šelmy, celkem 42 zubů: 20 v horní čelisti a 22 v dolní. Vlčí tesáky mohou být dlouhé až 6,25 cm. Jsou ostré a lehce zakroucené, takže umožňují pevné uchopení kořisti. Řezáky jsou také velmi ostré a umožňují vlkovi ukusovat z kořisti velké kusy masa. Vlk dokáže svými čelistmi vyvinout tlak až 100 kg/cm2, což mu umožňuje rozkousávat i velké kosti. Pro srovnání - německý ovčák dokáže vyvinout tlak pouze 50 kg/cm2.


 
Vzorec chrupu je:                 3.1.4.2.
                                                  3.1.4.3.



Smysly




Nejdůležitějšími smysly vlka jsou čich a sluch, zrak je až na třetím místě.



Čich




Čich je asi milionkrát lepší, než u člověka. Čichová tkáň vlka zabírá plochu 14 x větší, než čichová tkáň člověka a obsahuje asi 200 mil. smyslových buněk, zatímco lidská pouze 5 mil. Při čichání pomáhá vlhký čenich, který rozpouští ve vzduchu obsažené molekuly, přivádí je k smyslovým buňkám a čistí sliznici od starých pachů. Vlk dokáže zavětřit kořist na vzdálenost až 3 km. Co všechno vlk cítí není známo, ale nereaguje citlivě na výrazné pachy, zachytitelné i lidským nosem. Je však schopen rozlišovat mezi velmi podobnými pachy.


Pachy hrají v životě vlka velmi důležitou roli. Více se dozvíte v článku o Komunikaci 



Sluch




Vlci mají velké ušní boltce. Mohou je ovládat pomocí sedmnácti svalů, což jim umožňuj zachycovat a zaměřovat zdroj zvuku. Vlci slyší až do frekvence 250 Hz zhruba stejně jako člověk, ovšem se zvyšující frekvencí se zlepšuje i jejich sluch. Jsou schopni vnímat zvuk až do frekvence 100 kHz (člověk pouze do 22 kHz). Dokáží také uzavřít vnitřní ucho tak, aby od okolního hluku oddělily ty zvuky, na které se chtějí zaměřit. V pásmu 10 - 15 kHz dokáží rozlišit i mezi velmi podobnými tóny.




Zrak




Přestože není hlavním smyslem, je velmi ostrý a dokáže zachytit i nepatrný pohyb. Nehybné objekty však snadno přehlédne. Vlci nevidí v celém barevném spektru jako člověk, ale vidí černobíle, což je velká výhoda za šera. Stejně jako většina dravců mají oči v přední části hlavy, takže jejich zorný úhel je okolo 180°. To je často znevýhodňuje, protože někteří živočichové, kterými se živí, mají zorné pole až 300°.




Hmat




Hmat je oproti člověku velmi málo vyvinutý.




Speciální smysly




Vlci jsou stejně jako psi nebo kočky citliví na vibrace a dokáží rozpoznat blížící se zemětřesení několik dní před jeho příchodem.