Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozdíly mezi vlkem a psem

2. 12. 2006



Tyto rozdíly se dají rozdělit na dvě skupiny - rozdíly v chování (etologie) a rozdíly fyzické. V tomto článku se chci zabývat druhou skupinou, rozdíly fyzickými.
Rozeznat většinu psích plemen od vlka není těžké, ale existují plemena, která jsou mu velmi podobná - např. německý ovčák, husky, malamut nebo laika. V případě československého vlčáka a jiných kříženců vlka a psa bývá jejich rozeznání ještě těžší.










Obecné rozdíly




  • Vlci nosí ocas volně svěšený dolů, zatímco psi většinou nosí ocas zdvižený.
  • Psí ocas bývá často zakroucený.
  • Psi nemají ocasní pachovou žlázu.
  • Vlci se páří pouze jednou do roka, zatímco většina psů dvakrát.
  • Psi mají větší počet štěňat v jednom vrhu. U velkých plemen není 12 štěňat výjimkou.
  • Čenich většiny psů je kratší než čenich vlků.
  • Vlk má odlišnou tvář díky dlouhým chlupům pod ušima, které rostou dolů a ven.
  • Pes má oproti stejně velkému vlku až o 30 % menší hmotnost mozku.
  • Vlk je pouze masožravec, takže jeho trávicí trakt je kratší než u psa, který je všežravcem.
  • Většina vlků má klešťový skus, zatímco většina plemen psů má skus nůžkový.


Lebka


Způsob, kterým lze nejlépe odlišit vlka a psa, jsou charakteristiky lebky. Tyto rozdíly poprvé popsal N. A. Iljin, který studoval genetiku psů a vlků.
Jedním z nejvýraznějších rozdílů je velikost vnějšího úhlu, což je úhel mezi linií určenou horním a spodním okrajem očního důlku a linií určenou horním okrajem lebky (viz. obr. 2). U vlků je tento úhel velký 40 - 45 stupňů, zatímco u psů je to 53 - 60 stupňů.
Další rozdíl je ve velikosti a tvaru vydutých částí lebky, ve kterých jsou umístěny sluchové orgány a které se nachází na spodině lebeční, za jamkou čelistního kloubu. U vlků a kojotů je tento výstupek velký, vypouklý a téměř kulovitý, zatímco u psů je menší, stlačený a mírně zkroucený.






Obr. 2 - Vlčí lebka: vnější úhel