Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vlci v Evropě

2. 12. 2006



Jak to začalo




I dnes je vlk často vnímán jako krvelačná příšera spojovaná s tajemnem, silou a nebezpečím a také bývá považován za přestrojeného ďábla. Málokdo dnes asi považuje vlka za ďábla, ale skoro všichni si myslí, že je pro člověka nebezpečný (kromě toho si myslí spoustu dalších hloupostí, ale to teď nechám stranou). Já sám znám jen velmi málo lidí, u nichž jsem si jistý, že si to nemyslí. Kdy a jak vlastně lidé k těmto hloupým názorům přišli? Je to výsledek delšího vývoje, takže to vezmu pěkně od začátku.


Ne vždy byl vlk vnímán tak negativně, jak je tomu dnes. Když se lidé živili lovem, vnímali vlka jako dokonalého lovce a necítili potřebu vlky zabíjet (i přes to, že byl jejich potravním konkurentem). Vše se ale změnilo s příchodem zemědělství. Lidé začali chovat různá zvířata, která byla pro vlky snadnou kořistí. Vlk již pro člověka nebyl lovec, ale predátor zabíjející jeho dobytek a tím ohrožující jeho život. Vlci proto začali být vnímáni jako nepřátelé a proto byli zabíjeni. Opravdu ohroženi přítomností vlků se lidé začali cítit až ve středověku. S příchodem křesťanství začali být vlci zabíjeni po tisících a vše vyvrcholilo v Americe, kde jich bylo zabito několik milionů. Ale to již nepatří do této kapitoly.


Zabíjení vlků bývá nejčastěji odůvodňováno tím, že jsou pro člověka nebezpeční a že zabíjí dobytek. Ten první důvod je holý nesmysl a ten druhý také není tak jednoznačný, jak se na první pohled může zdát.


Nejdříve udělám malý výlet do minulosti. Dříve byli lidé na domácích zvířatech závislí, a když o ně přišli, byla tím přímo ohrožena jejich vlastní existence. V té době samozřejmě nikdo nepoznal, jestli zvířata zabili vlci, nebo zdivočelí psi a tak se ze všeho obviňovali vlci. Toto vše se dá pochopit, o to méně pochopitelné jsou však některé středověké názory. Například panoval názor, že zločin musí být potrestán, ať již jej spáchal člověk nebo zvíře. To vedlo k tomu, že např. prase bylo oběšeno pro vraždu. My se tomu dnes smějeme, ale v té době to byla vážná věc. Takže když vlk zabil ovci bylo nutné se mu pomstít, nebo-li ho zabít. To podporovali dvě myšlenky. Za prvé si lidé mysleli, že domácí zvířata jsou nevinní tvorové neschopní se bránit a proto byli svěřeni člověku, jinými slovy "Když zabiješ mojí ovci, zabiješ tím mně." Za druhé se věřilo, že domácí zvířata jsou od přírody dobrá a vlk je od přírody zlí (občas se mi zdá, že tomu ještě dnes někteří lidé věří). A také, že vlk si je vědom podstaty svých činů a že vraždí úmyslně. Díky tomu byl rozšířený i názor, že vraždění vlků je správné i z morálního hlediska. Lidé si také mysleli, že zvířata byla stvořena proto, aby sloužila člověku a musí tím pádem dělat to, co od nich člověk očekává. A když chtěli lidé chovat dobytek, museli zabít vlky. To se setkalo se souhlasem náboženských organizací a tím pádem i státu. Další důležitá myšlenka pocházela z práce Reného Descarta. Ten nejen věřil tomu, že zvířata byla stvořena člověku pro užitek, ale dokonce si myslel, že zvířata jsou nižšího rodu a nemají duši a proto se člověk nevystaví žádné morální vině, když zvíře zabije.






Anglie




Poslední vlk byl v Anglii zabit někdy okolo roku 1500, za vlády Henryho VII. Po mnoho let mohli zločinci platit pokuty vlčími hlavami - tento trend odstartoval král Edgar the Peaceful v 10. století. Poslední Skotský vlk byl zabit pravděpodobně v roce 1684. Vyhubení vlků zde trvalo déle, protože vlci se mohli ukrýt v rozsáhlých lesích. Vlčí populace zde za vlády Jamese IV (1488 - 1513) dokonce i rostla. Nicméně v roce 1560 James VI vyhlásil, že všichni muži, jak mladí, tak staří se musí účastnit lovu vlků. Mnoho lesních oblastí bylo zničeno, takže vlci mohli být snáze nalezeni a zabiti. V Irsku, které bylo nazýváno "Wolfland" (kvůli vysokému počtu zde žijících vlků), byl zabit poslední vlk okolo roku 1770. V Irsku byl lov vlků oblíbenou zábavou lidí z nejvyšších společenských vrstev. Pochází odsud i psí plemeno Irský vlkodav, který byl vyšlechtěn speciálně pro lov vlků. Navíc v 17. století byla vyplácena odměna šest liber (v té době to bylo hodně peněz) za každého zabitého vlka.






Francie




Ve Francii byla mezi roky 800 a 813 vytvořena organizace sdružující lovce vlků, která se jmenovala "Louveterie". Ti však jen vzácně lovily v neobydlených oblastech. Když člen této organizace zabil vlka, nechal si za to zaplatit od lidí, žijících v okolí místa, kde byl vlk zabit. Organizace byla zrušena v roce 1789 za Francouzké revoluce, ale roku 1814 byla obnovena. Většina vlčí populace zůstala netknuta až do začátku 19. století, kdy se začali vlci zabíjet pomocí jedu. Poslední vlk byl zabit roku 1927.






Zbytek Evropy




Ve Švédsku začali být vypláceny odměny za zabité vlky v roce 1647, v Norsku to bylo až v roce 1730. Dnes žije v Norsku i ve Švédsku 20 - 30 vlků. V Dánsku byli vlci vyhubeni v roce 1772, ve Švýcarsku před koncem 18. století a v Bavorsku v roce 1847. V Itálii začali být vypláceny odměny v 12. století a také se zde vytvořila skupina profesionálních lovců. Ta však nebyla tak dobře organizovaná jako francouzští lovci a také nebyla schopna vyhubit vlky žijící v hornatých oblastech. Východní Evropa nebyla tak hustě osídlena jako Evropa západní, takže zde nedocházelo k lovu vlků ve velkém měřítku.